|
Žalm
Jsem v Tvé náruči, jako chmýří v náruči větru.
Mohu být v mracích, na zemi, kdekoliv
a budeš-li si přát,
zůstanu suché a budu se toulat světem
kam Tvůj vítr bude vát.
Budeš-li si přát,
z mraků mne strhne déšť, na zemi spadnu do kaluže.
Budeš-li si přát,
jsa mokrý, pokaždé oschnu a budu se zas moci toulat dál.
Jsem v Tvé náruči, jako chmýří v náruči větru. |
Psáno na základě dojmů z prvního svého letu v letadle, kde člověk měl možnost tak přemítat nad různými věcmi, které se mu dříve zdály být ohromné a které dole jak drobky viděl.
|
|
